Milí školáci a zvláště vy nastávající prvňáčci!
Když jsem šel poprvé do školy já, nesl jsem si pěknou aktovku. Myslím, že nebyla ničím zvláštní, asi se podobala brašnám ostatních spolužáků (ono před třiceti lety jsme si ani moc nemohli vymýšlet). Mně se ale i tak líbila.
Nejhůře ze všeho mi šlo psaní. Malováním čárek do písanek mě trápili nejen soudružky učitelky – tak jsme jim tehdy říkali – ve škole, ale i maminka, a to do pozdního večera. Jako správný kluk jsem měl téměř vždycky ohnuté stránky v sešitech, takže připomínaly slušivé oslí uši.
Zítra najednou uděláte ohromný skok. Od předškoláků, kterým pohádky vyprávěli babičky, se pozvolna stanou malí čtenáři. Postupně budete dělat jeden pokrok za druhým: od písmenka k písmenku, od věty k větě. Čeká vás jedno překvapení za druhým, objev za objevem, prostě plno vzrušujících dobrodružství. Kolik toho dokáže bystrá hlavička, šikovné ruce, hbité nohy a také laskavé srdce. Při návratu domů si ponesete vždycky něco nového.
Už na vás nebude pořád dohlížet rodičové, ale hodně věcí zvládnete bez cizí pomoci. Věřím, že si přitom užijete hodně smíchu. Moje maminka měla největší strach z toho, jestli se po tělocviku dokážu převléci. Hádejte sami: Dokázal nebo ne? Jistě, oblékl jsem se vzorně, žádný kus z mého šatníku nechyběl. Mělo to jen jediný háček: všechno, od trenýrek až po svetr, jsem si natáhnul naruby.
Možná se nejprve budete trochu ostýchat před staršími kluky a holkami. Ti budou splašeně poletovat po chodbách jako tryskáč a křičet z plného hrdla. Nebojte, určitě vám pomohou, vždyť i tito borci byli kdysi v první třídě.
Aktovka školáka nedělá, ani kornout plný sladkostí, ani pěkně ořezané pastelky. Ten potřebuje především vytrvalost. V prvním pololetí budete nadšení, protože asi všichni dostanete velkou jedničku na vysvědčení. V druhém to bude těžší. Nenechte se odradit horším hodnocením. Pokud jste se opravdu snažili, Pán Bůh zaplať i za dvojku.
Na závěr mše svaté vám, milé děti, požehnám. To samé dělal Pán Ježíš dětem. Bude to paráda vykračovat si do školy s požehnáním od Pána Ježíše! To se vám nic zlého nemůže stát. Učení sice nebude procházka růžovou zahrada, ale buďte si jisti, že všechno, sladké i hořké, s vámi bude Ježíš prožívat. Když půjdete s ním, nebudete nikdy sami.
Některé z vašich spolužáků budete znát z kostela, jiné zase ne. Máte velikou výhodou, že znáte Pána Ježíše a že se k němu doma obracíte v modlitbě. Mějte ho rádi i ve škole. Jak?
Když to budete dělat, půjdete příkladem a kamarádům bude ve vaší blízkosti příjemně. Možná si pomyslí: Jak to že je ten kluk tak správný? Není to třeba i tím, že chodí do kostela?
