Božská ctnost naděje

(předneseno během víkendového pobytu zuberské scholy a mládeže v Nové Hradečné 10. listopadu 2019)

Moji drazí!

Metodický úvod

Ctnost naděje je vpravdě božská. A nemůže být nebožská. Je buď nadějí, anebo lacinou útěchou, výplodem vypočítavosti ba nástrojem hromadného ohlupovaní či útlaku.

Dnes se zeptáme několika umělců, jak rozumějí slovu naděje. Následně se pokusíme, se vší úctou k jejich dílu, podrobit jejich výpovědi kritice. Naším jediným spojencem, jak říkával Benedikt XVI., bude rozum.

Ukázky z novodobého písemnictví o naději

1. Kdo by neznal Voskovcův a Werichův šlágr Nebe na zemi?

Jen na vás,
věřte mi,
záleží, kdy přijde čas,
kdy pro nás
začne nebe na Zemi.

Nakažlivá melodie, chytlavý text prozrazující celý Werichův rozhled i jeho ironičnost. Těžko si ji člověk notuje, když má okolo krku oprátku vlastní smrtelnosti. Není snad většího sarkasmu než plivat kmotřičce smrti do tváře.

2. Nejraději vyhledávám písně s podnětnými texty. Platí to nezesporu i o veleúspěšné skladbě od Alphaville pod názvem For ever young (1984). (Zněla v rozhlasu už, když jsem měl 4 roky a zůstala tam vlastně dodnes.) Lidí se její poselství dotýká: Kluk, který už jednou nohou vkročil mezi dospělé, zakouší palčivou úzkost při pomyšlení na pomíjivost omamně krásného života.

Je to tak těžké, stárnout bez příčiny
Nechci zahynout jako slabý kůň
Mládí je jako diamanty na slunci
A diamanty jsou věčné

Nejdojemnější jsou však tři slova: For ever or never. – Buď navždy, anebo nikdy. Jak hlubokou pravdu vložil Bůh do srdce každého člověka!

3. V šesti letech mě rodiče vzali, navzdory přísným školním předpisům, na koncert country hvězdy Michala Tučného. Na popud starší sestry jsem zaklepal na jeho šatnu a vyprosil si autogram. Bylo to nezapomenutelné setkání. Jeden hit, v němž rozjímá pan Tučný nad přírodou, končí slovy: „Krásnější svět vůbec nehledám, – to řeknu vám – tam u nebeských bran.“ No, jsem zvědav, nač se ho u nebeské brány nakonec Bůh zeptal… Zdá se však, že sám zpěvák o sdělení své písně pochyboval. Na sklonku svého žití, s jemu vlastní procítěností, zpívával:

Ježíši, prosím tě o pomoc,
tvou dej mi víru, znáš každej můj hřích.
Právě teď vím, jak jsem ničím,
ty vším, dej mi víru, čekám dál v rukou tvých.

4. Imagine there´s no haeven – Představ si, že není žádné nebe, začíná John Lenon svůj proslulý text.

(…) Žádné peklo pod námi
Nad námi pouze obloha
Představ si všichni lidé
Žijí pro dnešek

Představ si, že nejsou žádné státy
To není tak těžké udělat
Nic pro co zabít nebo umřít
A také žádné náboženství
Představ si, že všichni lidé
Žijí život v míru

Představ si, že není žádný majetek
Jsem zvědavý, jestli to dokážeš
Žádná potřeba chamtivosti či hladu
Bratrství lidí
Představ si, že všichni lidé
Sdílejí celý svět

Celá píseň je bláhovým sněním hocha z Liverpoolu. Snít smí každý.

5. Ještě jedno dílo bych rád uvedl: Bludného Holanďan, epos o vítězství věrné lásky, ochotně obětující vlastní život, nad krutou nenávistí. Wagnerova hudba dokáže přímo uchvátit, i věřící, do světa, rozkládajícího se jen v naší představivosti. Nebezpečné snění, jež zhořkne po probuzení. Umřu-li bez naděje, vítězem nebude nikdo, ani čistá láska.

Není-li naděje, mohu si bez rozpaků říci: Jen smrt je spravedlivá, vždyť každému dává stejně. Právě proto, že každému měří stejně, je nespravedlivá. Její ruce jsou hrozivé a sama je hodná odsouzení. Právě proto, že měří stejně nevinnému jako ničemovi.

Pokud Kristus nevstal z mrtvých, marná je naše naděje a jsme hodni politování.

Závěr

Sen je protikladem naděje, skutečnost protikladem nicoty.

Křesťané si dávali vytesat či vyrýt na své skromné náhrobky v katakombách znak kotvy otočené k nebesům. V této naději umírali a nebyli zklamáni, jak doufáme i my. Vždyť je předešel jejich Pán, který „slavně z hrobu vystoupil“ (velikonoční chvalozpěv).