I v letošním roce se naši hoši zúčastnili oblíbeného Arcidiecézního ministrantského putovního tábora. Jelo devět kluků v doprovodu faráře P. Pavla Hödla a pastoračního pomocníka Vojtěcha Hýbla. Byla to druhá nejsilnější skupinka, po štípské farnosti. Dva ze zuberských ministrantů se, žel Bohu, zúčastnit nemohli kvůli podezření z nemoci.
Vypravili jsme jako obvykle celý zájezdní autobus. Kněžský doprovod krom otce Pavla zajišťoval P. Martin Vévoda ze Zdounek, P. Stanislav Zatloukal z Francovy Lhoty a P. František Sedláček ze Štípy. Dále pomáhal Vojtěch Hýbl a starší ministranti. Každý přispěl svým vlastním obdarováním k dobrému výsledku celé výpravy.
Cestou do Tetína jsme se zastavili v Želivi, kde jsme po mši svaté u nové posvěceného oltáře vzpomenuli internovaných kněží za dob komunistické hrůzovlády.
Oč skromnější bylo ubytování – v prostorách poněkud omšelé tetínské Sokolovny, o to bylo více zábavy z dobrodružství.
Vařili nám manželé Petr a Dagmar Hoferovi s jejich dcerou Nelou ze Zubří.
Na programu bylo tentokrát více výšlapů. Ten nejhezčí vedl z poutního místa u Svatého Jana pod skalou do bývalých Solvayových lomů. Neopomenuli jsme ani krásy podzemí, při sestupu do Koněpruských jeskyní. Na zpáteční cestě jsme se zastavili v lidickém památníku.
Program byl rámován i prokládán pravidelnou modlitbou. Růženec, eucharistická adorace, modlitba před jídlem, svatá zpověď.
Letošní rok jsme také hodně a s chutí zpívali, především naši Zubřané se vyznamenali, když všem zazpívali od plic zuberskou hymnu.
Je třeba říci, že naši hoši ani letos nezklamali. Chovali se k sobě i k ostatním táborníkům slušně a kamarádsky, byla s nimi zábava, příkladně ministrovali. Nechyběli u ničeho a zapojili se zaníceně do všeho.
